Friday, September 17, 2010

~into the deep~

In these rainy days there is some melancholy in all my looking out the window. This period reminded me a collection of poems - The bouquet, from one of the icons of 19th century Czech literature, Karel Jaromir Erben.  I read the book, seen the film. Again and again. It gives me something magical in this hectic time. Today I am inspired by poem The water goblin.

Her clothes are like the cobwebs. They are light and floating in the water.
All around the turquoise and cool.
Deeper and deeper.
She falls.
~~~











V týchto daždivých dňoch je melanchólia v každom mojom pohľade z okna. Toto obdobie mi pripomenulo zbierku básní Kytice od českého básnika Karla Jaromíra Erbena. Prečítala som knihu, videla film. Znovu a znovu. Má v sebe niečo magické i v tejto hektickej dobe. Dnes som inšpirovaná.








Jej šaty sú ako z pavučiny. Sú ľahké a vznášajú sa vo vode. 
Všetko naokolo je tyrkysové a chladné. 
Hlbšie a hlbšie.
Ona klesá.
~~~






Na topole nad jezerem
seděl Vodník podvečerem:
"Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.

Šiju, šiju si botičky
do sucha i do vodičky:
"Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.

Dnes je čtvrtek, zejtra pátek -
šiju, šiju si kabátek:
"Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.

Zelené šaty, botky rudé,
zejtra moje svatba bude:
"Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť."

On a poplar by the pool
The Goblin sat at twilight cool:
'Glow, moon, glow,
That my thread may sew.

For myself new boots I'm sewing
, On dry land and water going:
Glow, moon, glow,
That my thread may sew.

'Thursday now—tomorrow's Friday—
sew a coat all trim and tidy:
Glow, moon, glow,
That my thread may sew.

Coat of green and boots of red
, For tomorrow I'll be wed:
Glow, moon, glow,
That my thread may sew.'

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~










Ráno, raníčko panna vstala,
prádlo si v uzel zavázala:
"Půjdu matičko k jezeru,
šátečky sobě vyperu."

"Ach nechoď, nechoď na jezero,
zůstaň dnes doma, moje dcero!
Já měla zlý té noci sen:
nechoď, dceruško, k vodě ven.

Perly jsem tobě vybírala,
bíle jsem tebe oblíkala
v sukničku jako z vodních pěn:
nechoď, dceruško, k vodě ven.

Bílé šatičky smutek tají,
v perlách se slzy ukrývají
a pátek nešťastný je den,
nechoď, dceruško, k vodě ven."
.....
První šáteček namočila -
tu se s ní lávka prolomila
a po mladičké dívčině
zavířilo se v hlubině.

At first light a young girl rose,
In a bundle tied her clothes:
‘I’ll go, mother, to the lake;
All my things to wash I’ll take.’
‘Don’t go, don’t go to the water,
Stay at home today, my daughter!
In the night I dreamed bad dreams:
Don’t go, daughter, where it streams.
First a string of pearls I chose you,
Then in robes of white I clothed you,
Skirts that swirled like foaming water:
Don’t go to the lake, my daughter.
Grief’s concealed in that white dress,
Pearls hide tears of deep distress,
Friday’s an unlucky day,
Don’t go, daughter – keep away!’
...........
As the first dress she was soaking,
Under her the bridge fell broken,
And upon that poor young girl
Closed the eddying water’s whirl.




















models wearing Marchesa in pool (style.com)

















with <3 yy







No comments:

Post a Comment